Několikrát jsem zde psal o studiích, ve kterých některá renomovaná konzultační firma provede rozsáhlý audit přístupnosti mnoha stránek. Viz např. článek Největší firmy mají své weby stále nepřístupné nebo Weby deklarující přístupnost jsou stejně nepřístupné. Tyto studie, jakkoliv prospěšné pro propagaci přístupnosti, mají však jednu chybku. Autoři studie totiž vždy vyberou několik nejznámějších pravidel přístupnosti (většinou z metodiky WCAG), pomocí nich otestují vybrané weby a pak s velkou pompou vyhlásí, jak testované weby dopadly otřesně.
Což o to, ty weby skutečně otřesné jsou, ale onen audit lze provést mnohem lépe. Britské organizaci se jménem Disability Rights Commission (DRC) se to povedlo.
O co šlo? Ve svém velkém auditu přístupnosti prověřili 100 vybraných webových stránek skutečným user-testingem, kterého se zúčastnilo 50 testerů s různými hendikepy. Tito uživatelé dostali na webech za úkol provést několik typizovaných úkolů.
Jak se dalo čekat, výsledek dopadl špatně, ale oproti zmíněným klasickým analýzám, poskytl zajímavější údaje. Nejprve se ale podívejme, jak úspěšné bylo uživatelské testování.
| Druh hendikepu | Splněné úkoly | Nesplněné úkoly |
|---|---|---|
| Nevidomí | 53 % | 47 % |
| Slabozrací | 76 % | 24 % |
| Dyslektici | 83 % | 17 % |
| Tělesně postižení | 85 % | 15 % |
| Sluchově postižení | 85 % | 15 % |
| Celkový průměr | 76 % | 24 % |
Nejčastější problémy
Testeři pak organizátorům nahlásili následující nejčastější problémy v přístupnosti. V následujícím seznamu se nacházejí ty, které mají svůj ekvivalent v metodice WCAG 1.0. V závorce je uveden příslušný kontrolní bod a jeho priorita.
- Absence textových ekvivalentů netextových prvků (bod 1.1 - priorita 1)
- Nedostatečný kontrast barvy popředí a pozadí (bod 2.2 - priorita 2/3)
- Nepoužitelnost stránky či jejích prvků bez funkčního skriptování (bod 6.3 - priorita 1
- Nezastavitelný rušivý pohyb na stránkách (bod 7.3 - priorita 2)
- Otevírání stránek do nových oken, změny oken bez předchozí informace (bod 10.1 - priorita 2)
- Chaotická navigace, chaotický obsah bez logické struktury a souslednosti (bod 12.3 - priorita 2)
- Nedostatečné označení cíle jednotlivých odkazů (bod 13.1. - priorita 2)
- Nevhodně použitý styl jazyka, přílišná složitost a nesrozumitelnost textu (bod 14.1 - priorita 1)
V rámci uživatelského testování však vypluly na povrch i problémy, které nejsou ve WCAG 1.0 zcela úplně pokryty. A právě v tom spatřuji největší přínos této analýzy. Jednalo se zejména o tyto problémy:
- příliš mnoho odkazů na stránce bez označení těch nejdůležitějších
- nekonzistentní použití navigace v rámci jednotlivých stránek
- absence informace o použití jednotlivých typů navigace, je-li jich na stránce více
- absence odkazu na titulní stránku z každé podstránky
- složité používání vyhledávání
- přiliš hluboké struktury webů
- nic neříkající titulky stránek (značka
<title>)
Tyto dva seznamy považuji za naprosto klíčovou informaci této studie. Za prvé zcela jasně ukázala, že v reálném používání rozhodně není dobrou cestou, plně se spolehnout na WCAG či dokonce jen na jeho prioritu 1.
Doporučení pro úpravu WCAG
Závěr analýzy pak obsahuje i apel na úpravu metodiky WCAG. Tvůrci poukazují na velký počet pravidel s prioritou 2, které se ukázaly v testu jako klíčové, a navrhují u nich zvýšení priority. Jedná se o tyto zásady:
- rozdělení obsahových informací do menších logických celků
- dostatečný kontrast barvy popředí a pozadí
- zákaz otevírání stránek do nových oken
- jasné označení cíle odkazů
- odstranení nevypnutelného pohybu na stránkách
Dále pak v apelu na WCAG navrhuje explicitní uvedení následujících pravidel:
- redukce počtu odkazů na stránce a označení těch klíčových
- konzistenci navigace, vyznačení rozdílu mezi hlavní a kontextovou navigací
- povinný odkaz na titulku z každé stránky
- omezit přílišnou hloubku strukury webu
- správný obsah titulku stránky
Všechny tyto návrhy považuji za velmi rozumné a i kdyby tento apel neznamenal úpravu metodiky WCAG, každý tvůrce webu by měl vědět, že přístupnost je téma živé, které pramení ze skutečných potřeb hendikepovaných uživatelů a z možností nástrojů, které pro interpretaci webového obsahu používají. Každá metodika je vždy určitým zkreslením a jen skutečné testování může přinést komplexní výsledky.
