Skočit na obsah

Analyzér kontrastu barev v češtině

Analyzér kontrastu barvy pozadí a popředí je skvělý nástroj pro kontrolu přístupnosti webových stránek. Nyní je k dispozici i česká verze tohoto programu.

Petr Stohwasser laskavě přeložil Analyzér kontrastu barev do češtiny. Nyní je vám tedy k dispozici kromě anglické verze (ZIP, 363 kB) i česká verze (ZIP 374 kB).

Analyzér kontrastu barev je bezvadný nástroj pro posouzení dostatečného vzájemného kontrastu barvy popředí a pozadí.

Analyzér kontrastu barev

Pozor!

  • Pro česká pravidla přístupnosti je rozhodující výsledek označený jako "AA". Pokud se tedy pro Vaši barevnou kombinaci objeví "Vyhovuje (AA)", je kontrast v pořádku. Pokud se u výsledku objeví zároveň i "Vyhovuje (AAA)", znamená to, že kontrast je mimořádně dobrý.
  • Jako "Algoritmus" je třeba zvolit "Světelnost". Algoritmus rozdílu barvy a jasu je určen pro potřeby starší verze pravidel přístupnosti (WCAG 1.0).

 

Přidejte svůj komentář

David Špinar | 20. prosince 2007 | 45 komentářů | Trvalý odkaz

Nová verze českých pravidel přístupnosti

Jedním z úkolů projektu vědy a výzkumu, na kterém jsme celý tento rok pracovali, byla revize aktuálních pravidel přístupnosti, která mají příští rok vyjít ministerskou vyhláškou. Revize je hotová, řada pravidel ubyla, řada přibyla, jiné se změnily. Podívejte se tedy na výsledek.

Pokud vás zajímají pouze nová pravidla, skočte rovnou na poslední odstavec tohoto textu. Jestliže vás zajímají i důvody, proč se pravidla měnila a z jakého důvodu se to či ono pravidlo rušilo, přidávalo či měnilo, je vám k dispozici tento text: 

Aktuální pravidla přístupnosti platná pro Českou republiku vznikla v roce 2004 na půdě Ministerstva informatiky ČR. Jejich autory byly kapacity v oboru a ačkoliv se jednalo o všeobecně respektovaná a uznávaná pravidla, postupem času se ukázalo, že mají řadu slabin. Jednalo se zejména o následující aspekty:

  1. Pravidla vnikla bez důkladného výzkumu specifických potřeb handicapovaných uživatelů a spoléhala se pouze na znalosti a zkušenosti autorů.
  2. Pravidla vznikla bez vztahu ke vznikající celosvětové metodice WCAG2.0 , ke které se přihlásily členské země Evropské unie. Řada pravidel nemá v metodice WCAG2.0 oporu a řada jich naopak chybí.
  3. Pravidla jsou v řadě aspektů příliš přísná a rigidní dodržení pravidel způsobuje enormní náročnost na tvůrce/správce www stránek.
  4. Některá pravidla jsou nadefinována příliš obecně a není možné je jednoduše interpretovat ani zkontrolovat.

Z tohoto důvodu vznikla potřeba na jejich revizi, která byla vtělena do projektu vědy a výzkumu. Úkolem jeho řešitelů (H1.cz , TyfloCentrum Brno a Masarykova univerzita) bylo tak mimojiné nadefinovat novou verzi pravidel, která bude odpovídat výzkumu v cílové populaci handicapovaných uživatelů a bude v souladu se vznikající metodikou WCAG2.0.

V tomto dokumentu je představena nová verze pravidel přístupnosti a zároveň jejich vztah s původní verzí pravidel.

Vyřazená pravidla

Některá pravidla původní metodiky byla vyřazena z aktualizované verze, a sice kvůli tomu, že nemají oporu ve WCAG2.0, neodpovídají skutečným potřebám cílové skupiny a jsou zbytečně přísná. Konkrétně se jedná o následující pravidla.

(Poznámka: Názvy zrušených pravidel obsahují číslování staré verze pravidel. Ostatní pravidla jsou číslována podle nového uspořádání pravidel.)

Předpisy určující typ písma obsahují obecnou rodinu písem (Pravidlo č. 3).

Smyslem tohoto pravidla byla povinnost uvádět ve stylových předpisech definujících typ písma i obecnou rodinu písma (serif, sans-serif, monospace atp.). I když se jedná o implementačně jednoduché pravidlo, jde nad rámec skutečných potřeb handicapovaných uživatelů a nemá žádnou oporu ve WCAG2.0. Jeho praktický dopad je však velmi dobře ošetřen nových pravidlem č. 4 (Informace sdělované vizuální podobou webových stránek, tvary jednotlivých prvků, jejich velikostí, pořadím nebo umístěním jsou dostupné i v případě, že uživatel nemůže tyto aspekty vnímat.) .

Úvodní webová stránka jasně popisuje smysl a účel webu. Název webu či jeho provozovatele je zřetelný (Pravidlo č. 14).

Se splněním tohoto pravidla nemá drtivá většina webů veřejné správy potíže a navíc pro něj chybí opora ve WCAG2.0. Jeho praktický dopad je však velmi dobře ošetřen pravidlem o srozumitelnosti a jednoduchosti textového obsahu (Pravidlo č. 14) a popisnosti nadpisů (Pravidlo č. 28).

Webová stránka i jednotlivé prvky textového obsahu uvádějí své hlavní sdělení na svém začátku (Pravidlo č. 15).

Jedná se o pravidlo, které souvisí spíše s obecnou použitelností než s více specifickou přístupností. Samo o sobě nemá oporu ve WCAG2.0. Srozumitelnost a jednoznačnost textu je také upravena v pravidle č. 14, což samo o sobě stačí.

Informace zveřejňované na základě zákona jsou dostupné jako textový obsah webové stránky (Pravidlo č. 17).

Aplikace tohoto pravidla se v řadě případů ukázala být velice složitou (např. v případě MFČR povinnost zveřejňovat státní závěrečný účet ve formátu HTML) a navíc se neprokázala nezbytnost z hlediska potřeb handicapovaných uživatelů. Toto pravidlo také nemá žádnou oporu ve WCAG2.0.

Na samostatné webové stránce je uveden kontakt na technického správce a prohlášení jasně vymezující míru přístupnosti webu a jeho částí. Na tuto webovou stránku odkazuje každá stránka webu (Pravidlo č. 18).

Z hlediska nezbytných potřeb cílové skupiny ani pojetí WCAG2.0 se neprokázalo, že je nutné toto pravidlo aplikovat jako povinné. Zůstane tedy pouze v rovině doporučení mimo rámec samotných pravidel.

Navigační a obsahové informace jsou na webové stránce zřetelně odděleny (Pravidlo č. 20 ).

Toto pravidlo byl zrušeno jako samostatné, avšak bylo vtěleno do pravidla o konzistenci a srozumitelnosti navigace (pravidlo č. 17).

Obsah ani kód webové stránky nepředpokládá, že uživatel již navštívil jinou stránku (Pravidlo č. 24 ).

Existence tohoto specifického pravidla nemá svou oporu v metodice WCAG2.0 a navíc je jeho význam vtělen do řady dalších pravidel o srozumitelnosti obsahu a navigace.

Stejně označené odkazy mají stejný cíl (Pravidlo č. 28).

Splnění tohoto pravidla se na webových stránkách v reálném provozu ukázalo být velice složité a často až nemožné. Zároveň se neprokázala důležitost tohoto pravidla v rámci výzkumu ve skupině handicapovaných uživatelů. Toto pravidlo také nemá žádnou oporu v metodice WCAG2.0.

Odkazy jsou odlišeny od ostatního textu, a to nikoli pouze barvou (Pravidlo č. 29).

Toto pravidlo bylo zrušeno kvůli tomu, že jeho význam i praktický dopad je plně pokryt pravidlem č. 5 o nezávislosti informace na barevném rozlišení. Odkazy tedy podle tohoto pravidla nemohou být odlišeny od okolního textu pouze použitou barvou, ale musí být použit i jiný rozlišující prvek.

Obrázková mapa na straně serveru je použita jen v případě, že nebylo možné pomocí dostupného geometrického tvaru definovat oblasti v obrázkové mapě (Pravidlo č. 30).

Toto pravidlo bylo zrušeno kvůli tomu, že samo o sobě nemá oporu ve specifickém pravidle z metodiky WCAG2.0. Jeho praktický význam i dopad je však stejně dobře upraven v pravidle o označování netextových prvků (pravidlo č. 1) a popisnosti odkazů (pravidlo č. 23).

V metaznačkách je uvedena použitá znaková sada dokumentu (Pravidlo č. 33).

Smyslem tohoto pravidla bylo uvést znakovou sadu do příslušné meta-značky. Ukázalo se však, že ačkoliv je aplikace tohoto pravidla velmi jednoduchá, není natolik prioritní z hlediska potřeb cílové skupiny a ani nemá oporu ve WCAG2.0.

Pro popis vzhledu webové stránky jsou upřednostněny stylové předpisy (Pravidlo č. 35).

Existence tohoto pravidla nemá přímou oporu ve WCAG2.0 a ačkoliv je jistě správné a optimální www stránky stavět pomocí stylových předpisů, není důvod toto pravidlo umisťovat do oficiální metodiky. Navíc je pravidlo velice vágní a různě interpretovatelné.

Upravená pravidla

Z hlediska získaných informací z výzkumu cílové skupiny i z hlediska souladu s metodikou WCAG2.0 došlo k úpravě textu následujících pravidel.

Poznámka: V prvním sloupečku se jedná o číslování podle staré verze pravidel. V druhém a třetím sloupečku je použito číslování podle nové verze pravidel.

Stará verze pravidla

Nová verze pravidla

Poznámka

(2) Informace sdělované prostřednictvím skriptů, objektů, appletů, kaskádových stylů, obrázků a jiných doplňků na straně uživatele jsou dostupné i bez kteréhokoli z těchto doplňků.

(3) Informace sdělované prostřednictvím skriptů, objektů, appletů, kaskádových stylů, cookies a jiných doplňků na straně uživatele jsou dostupné i bez kteréhokoli z těchto doplňků.

Byly odstraněny „obrázky“, protože se jedná o duplicitu s jiným pravidlem (č. 1) a byly doplněny Cookies.

(4) Barvy popředí a pozadí jsou dostatečně kontrastní. Na pozadí není vzorek, který snižuje čitelnost.

(6) Barvy popředí a pozadí textu (nebo textu v obrázku) jsou vůči sobě dostatečně kontrastní.

Byla doplněna teze „text v obrázku“. Byla odstraněna zmínka o vzorku, protože se jedná o duplicitu. V rozšířené verzi pravidel došlo ke kompletní změně výpočtového mechanismu.

(5) Předpisy určující velikost písma nepoužívají absolutní jednotky.

(7) Velikost textu je možné zvětšovat a zmenšovat pomocí standardních funkcí prohlížeče. Při změně velikosti nedochází ke ztrátě obsahu nebo funkcionality.

Pravidlo lépe formulováno, aby vyjadřovalo svůj význam. Doplněna lepší precizace v rozšířené verzi pravidel.

(7) Obsah WWW stránky se mění, jen když uživatel aktivuje nějaký prvek.

(9) Obsah WWW stránky se mění, jen když uživatel aktivuje nějaký prvek, který k takové akce obvykle vede.

Větší precizace pravidla.

(10) Na webové stránce nic nebliká rychleji než jednou za sekundu.

(11) Na webové stránce nic nebliká rychleji než třikrát za sekundu.

Podle doporučení WCAG2.0 změněna hranice přípustné frekvence blikání.

(21) Navigace je srozumitelná a je konzistentní na všech webových stránkách.

(17) Navigace je srozumitelná a konzistentní na všech webových stránkách. Od ostatního obsahu je zřetelně oddělena.

Doplněná formulace o oddělení od okolního obsahu, která dříve figurovala jako samostatné pravidlo.

(23) Všechny webové stránky rozsáhlejšího webu obsahují odkaz na přehlednou mapu webu.

(19) Na rozsáhlejším webu je kromě standardní navigace k dispozici rovněž mapa webu nebo vyhledávání. Odkaz na mapu nebo vyhledávací formulář je k dispozici na každé stránce webu.

Podle doporučení WCAG2.0 je kromě mapy webu variantně doplněna ještě možnost nabídnout vyhledávací mechanismus.

(25) Označení každého odkazu výstižně popisuje jeho cíl i bez okolního kontextu.

(23) Text odkazu nebo jeho přímý kontext výstižně popisuje cíl odkazu.

V souvislosti s doporučením WCAG2.0 je doplněna zmínka o přímém kontextu a pravidlo bylo přeformuláno.

(32) Kód webových stránek odpovídá nějaké zveřejněné finální specifikaci jazyka HTML či XHTML. Neobsahuje syntaktické chyby, které je správce webových stránek schopen odstranit.

(26) Prvky zdrojového kódu mají vždy uvedeny počáteční a koncovou značku, vyjma situacie, kdy to použitá specifikace nevyžaduje. Značky jsou správně zanořeny a nedochází k jejich křížení.

V souvislosti s doporučením WCAG2.0 byla zmírněna přísnost povinnosti syntaktické správnosti na omezenou formu.

(34) Prvky tvořící nadpisy a seznamy jsou korektně vyznačeny ve zdrojovém kódu. Prvky, které netvoří nadpisy či seznamy, naopak ve zdrojovém kódu takto vyznačeny nejsou.

(28) Prvky tvořící nadpisy a seznamy jsou korektně vyznačeny ve zdrojovém kódu a jsou popisné.

Zjednodušení pravidla a vyjmutí teze o zneužití sémantických značek pro jiný účel. Toto řeší jiné pravidlo.

(36) Je-li tabulka použita pro rozvržení obsahu webové stránky, neobsahuje záhlaví řádků ani sloupců. Všechny tabulky zobrazující tabulková data naopak záhlaví

(29) Je-li tabulka použita pro zobrazení tabulkových dat, obsahuje značky pro záhlaví řádků a/nebo sloupců.

Zjednodušení formulace pravidla.

Nová pravidla

Na základě zjištění ve výzkumu uživatelských skupin a zajištění souladu s WCAG2.0 jsme doplnili následující pravidla, která nebyla obsažena v dosavadních pravidlech.

  • Multimediální prvky nesoucí významové sdělení jsou doplněny textovými titulky, pokud nejsou jen alternativou k existujícímu textovém obsahu (Pravidlo č. 2).
  • Informace sdělované vizuální podobou webových stránek, tvary jednotlivých prvků, jejich velikostí, pořadím nebo umístěním jsou dostupné i v případě, že uživatel nemůže tyto aspekty vnímat (Pravidlo č. 4).
  • Pokud na webové stránce hraje jakýkoliv zvuk více jak tři sekundy, je možné tento zvuk vypnout nebo upravit jeho hlasitost, a to nezávisle na nastavení ostatního zvuku v počítači uživatele (Pravidlo č. 12).
  • Pokud je obsah webové stránky závislý na nějakém časovém limitu, uživatelé mají pro jeho čtení a použití dostatek času (Pravidlo č. 13).
  • Bloky obsahu, které se opakují na více www stránkách, je možné přeskočit (Pravidlo č. 16).
  • Pokud uživatel učiní chybu při vyplňování webového formuláře, je k dispozici dostatečně popisná informace o tom, ve které položce je chyba. Pokud je to možné, je k dispozici rovněž informace, jak chybu opravit (Pravidlo č. 22).
  • Ve zdrojovém kódu je určen hlavní jazyk obsahu webové stránky (Pravidlo č. 27).

Finální znění nové verze pravidel

Finální znění nové verze pravidel přístupného webu je k dispozici v základní i rozšířené verzi na webu www.pravidla-pristupnosti.cz.

Přidejte svůj komentář

David Špinar | 17. července 2007 | 288 komentářů | Trvalý odkaz

WCAG 2.0 předmětem aprílového žertu

Čekání na finální verzi WCAG 2.0 se stává pomalu ale jistě pověstným čekáním na Godota. Komunita webdesignérů čeká tak horlivě, že se nechali nachytat aprílovým žertem.


Přiznám se, že i já jsem tomu na chvilku uvěřil. Každopádně se přiznám, že jsem až do této doby nevěděl, že i v Americe dělají aprílové žertíky. Zřejmě mezinárodní zvyklost.

Přidejte svůj komentář

David Špinar | 11. dubna 2007 | 7 komentářů | Trvalý odkaz

Opět o přístupnosti na Českém rozhlase Leonardo

Podruhé tento týden bych vás rád odkázal na zvukový stream rádia Leonardo. V rámci pořadu "Nula-Jednička" jsem si s Markem Kuchaříkem obšírně povídal o tématice přístupného webu.

Povídání bylo velmi zajímavé a až překvapivě jsme zabrousili i do složitějších a techničtějších témat, které se tématiky přístupnosti týkají. 

Podívejte se na úvodní článek popisující obsah příspěvku. K dispozici je dále zvukový stream .

Přidejte svůj komentář

David Špinar | 28. března 2007 | 1 komentář | Trvalý odkaz

Školení tvorby přístupného webu zdarma

Pokud nemáte na zítřek nějaký důležitý program, zvu vás na svůj Kurz tvorby přístupného webu zcela zadarmo. Toto školení bude zvláštní rovněž tím, že se bude konat zřejmě naposledy.

Aktualizace: Děkuji všem, kteří se mi na tuto výzvu přihlásili. Školení je již naplněno, čili mi už, prosím, nepište. Děkuji.

Zítra, tj. v úterý 27. března, školím náš tradiční Kurz tvorby přístupného webu a měl bych k němu jednu netradiční pozvánku. Protože trochu reorganizujeme naše školící aktivity, bude toto školení přístupnosti z největší pravděpodobnosti poslední a už se zřejmě nebude opakovat. Máte tak poslední šanci se takového kurzu zúčastnit.

Protože na zmíněném zítřejším kurzu zbyla ještě nějaká volná místa, přijde mi škoda je v takové situaci nevyužít. Proto vás na toto školení zvu zcela zdarma. Je k dispozici cca pět míst, takže neváhejte a napište mi. Prvních pět lidí má místo jisté. (Svou vděčnost můžete projevit například nějakým dobrým bílým vínem atp. :-))

Aktualizace: Děkuji všem, kteří se mi na tuto výzvu přihlásili. Školení je již naplněno, čili mi už, prosím, nepište. Děkuji.

Přidejte svůj komentář

David Špinar | 26. března 2007 | 3 komentáře | Trvalý odkaz

O přístupnosti na Českém rozhlase Leonardo

15. března jsem se společně s dalšími zajímavými lidmi potkal ve studiu Českého rozhlasu Leonardo u debaty nad tématem Internet pro znevýhodněné.

Debaty se zúčastnil Rudolf Kubík z Konta Bariéry, Petr Draxler z IBM, Radek Seifert z centra TEREZA pro podporu samostatného studia zrakově postižených, já a moderátor Marek Kuchařík.

K dispozici je streamovaný záznam z cca hodinové debaty.

Přidejte svůj komentář

David Špinar | 26. března 2007 | 0 komentářů | Trvalý odkaz

Přístupné formuláře s popisky uvnitř polí

Absence popisku formulářového pole ve značce label je prohřeškem vůči přístupnosti. Co ale udělat, když chcete umístit popisky dovnitř formulářového pole, a ne mimo něj?

Představte si obyčejný formulář s položkami jako Jméno a Heslo. Většina designérů postupuje tak, že popisky formulářových polí umístí vedle formulářových polí. Ti chytřejší a znalejší použijí značku label. Přesto však existuje mnoho těch, kteří popisky raději umístí dovnitř pole, tedy pomocí atributu value.

Tento druhý způsob má však problém s pravidly přístupnosti, které v bodě 25 přítomnost značky label vyžadují. Pokud však přesto trváte na tom, aby byly popisky pro uživatele umístěny přímo ve formulářovém poli, existuje elegantní (byť pracnější) řešení pomocí javascriptu, které představil Mark Brittain ve svém článku Making Compact Form Accessible v magazínu A List Apart. I přesto, že ve zdrojovém XHTML kódu zůstaly zachovány značky label, výsledek vypadá takto.

Přidejte svůj komentář

David Špinar | 19. prosince 2006 | 14 komentářů | Trvalý odkaz

Přístupná navigace

Pro firemní newsletter Firma online jsem napsal článek pojednávající o přístupné navigaci webu. Přečtěte si sedm základních zásad, na které byste neměli zapomenout.

Kompletní text článku nalezente v Archivu newsletteru Firma online, já bych zde jen ve zkratce zmínil ty zásady.

  1. Navigace je oddělená od obsahu.
  2. Navigace je konzistentní napříč webem.
  3. Navigace se týká pouze daného webu.
  4. Navigační odkazy jsou srozumitelné.
  5. Navigace funguje i směrem vzhůru.
  6. Navigace ukazuje umístění ve struktuře webu.
  7. Navigace je přístupná pro každého.

Podrobněji jsou jednotlivé body sepsány v celém znění článku

Když jsem tento seznam sestavoval, přišel mi bod číslo 3 (Navigace se týká pouze daného webu) poměrně kontroverzní. A protože Firma online neumožňuje diskuzi, rád bych se vás zeptal, zda-li se mnou souhlasíte, že by v základní navigaci webu neměly být odkazy mimo daný web. Co si o to myslíte? Budu rád za vaše názory.

Malý doplněk ke článku

Přeskakováním navigace jsem se sice v článku nezabýval, přesto je to také důležité téma. Doporučuji mrknout na můj starší článek Přeskakovací odkazy nejsou jen pro nevidomé.

Přidejte svůj komentář

David Špinar | 6. října 2006 | 12 komentářů | Trvalý odkaz

Školení H1.cz zaměřené na přístupnost

Od září proběhla v nabídce školení H1.cz celá řada změn. Školení přístupného webu však stále existuje. A přibylo k němu i další školení zaměřené na tvorbu správného XHTML a CSS, což je téma, které s přístupnosti velmi blízce souvisí.

Protože jsme začátkem září v H1.cz trochu přeskupili jednotlivá školení, rád bych vás pozval na dvě školení, která s přístupností souvisejí:

  • Kurz tvorby přístupného webu - Klasické školení zaměřená na praktickou přístupnost webů s využitím českých Pravidel přístupnosti. Školení vedu já a první volný termín je k dispozici 10. října. Cena za školení je 2.950 Kč (+ DPH).
  • Kurz tvorby webu pomocí XHTML a CSS - Nové školení, které povede kolega Vláďa Saur. Školení je zaměřené na správnou práci s XHTML a CSS, věnuje se jejich dopadům na SEO i přístupnosti. První volný termín je k dispozici 25. října. Cena za školení je 1.950 (+ DPH), což je za celodenní školení značně příznivá cena.

Kurz XHTML a CSS je sice nový, ale Kurz přístupnosti navštívila už celá řada lidí. Můžete si přečíst i dvě recenze - jednu od Jirky Bureše a druhou od Jaroslava Polakoviče.

Všichni jste srdečně zváni.

Přidejte svůj komentář

David Špinar | 8. září 2006 | 4 komentáře | Trvalý odkaz

Výzkumný projekt ministerstva informatiky o přístupnosti webů státní správy

Naše společnost H1.cz spolu s Masarykovou univerzitou a TyfloCentrem Brno vyhrála veřejnou zakázku ve výzkumu a vývoji týkající se přístupnosti webů státní správy. Přečtěte si, co je jádrem projektu a proč se mýlí kritika, která občas zaznívá.

O tom, že Ministerstvo informatiky vyhlásilo veřejnou zákazku ve výzkumu a vývoji, která se týká přístupnosti webů státní správy, jsem zde již krátce psal v červnu. Nebylo to příliš obsažné čtení, protože v tu dobu ještě nebylo jasné, kdo danou zakázku získá a protože jsme se tendru také účastnili, chtěl jsem být spíše stručný.

V komentářích mého článku se objevila řada kritiky na ministerstvo ("utrácí zbytečně naše daně") tak na potenciální výherce tendru ("prožírá zbytečně naše daně a z přístupnosti si udělali zlatý důl"). Dříve než jsem se dostal k obšírnějšímu vysvětlení této kauzy, předběhl mě Filip Rožánek svým článkem O přístupnosti státních miliónů, ze kterého kromě popisu celého projektu vyčnívá jeho kritický postoj (jak k MIČR, tak H1.cz).

S vědomím, že je celá záležitost velmi citlivá a že na mnohé čtenáře působí jako červený hadr, bych se rád pokusil vysvětlit svůj pohled na celou věc.

Co to vlastně ministerstvo vyhlásilo?

Mnozí lidé žijí v domění, že se pár lobbyistů z H1.cz domluvilo s MIČR a nabídlo jim předražené přehodnocení pravidel přístupnosti. Tak tomu ale pochopitelně není. MIČR vyhlásilo v červnu veřejnou zákazku ve výzkumu a vývoji, u které stanovilo finanční limit (1,9 miliónu Kč) a stanovilo přesně, co chce od výherce získat (viz dále). Každý pak mohl podat na MIČR svoji nabídku. Udělala to naše společnost H1.cz (společně s Masarykovou universitou a TyfloCentrem Brno), Internet Info (Dobrý web), Symbio Digital a Společnost pro výzkum a podporu OpenSource. Naše nabídka nakonec zvítězila.

Proč vlatně MIČR celou akci spustilo?

Pokud zapátráte v paměti a pokusíte si vzpomenout na nejčastější kritiky českých pravidel přístupnosti, pravděpodobně se vám vybaví následující body:

  1. Pravidla byla vytvořena bez skutečného výzkumu potřeb handicapovaných občanů v ČR. Tj. neprobíhalo žádné šetření, zda-li jsou jednotlivá pravidla skutečně tím nejdůležitějším, co handicapovaní potřebují. Zda-li tam náhodou něco nepřebývá, nebo nechybí.
  2. Pravidla byla vytvořena bez znalosti počtu handicapovaných občanů v ČR. Tj. nevíme přesně, kolik lidí vlastně pravidla teoreticky potřebuje a jak jsou tito lidé rozděleni do jednotlivých skupin.
  3. Pravidla byla vytvořena bez znalosti vůle handicapovaných očanů v ČR pracovat s Internetem. Tj. nevíme, jak velká skupina handicapovaných vlastně s Internetem pracuje a pravidla jsou pro ně prakticky nutná.
  4. Pravidla byla vytvořena bez znalosti finančního dopadu zavedení pravidel na weby státní správy. Tj. nevíme, kolik přesně finančních prostředků ze státní kasy bude muset být utraceno, aby veřejné weby pravidlům odpovídaly.
  5. Vznik pravidel nereflektoval postupující vznik celosvětových pravidel WCAG2.0. Tento bod je důležitý zvlášť v situaci, kdy se Evropa k WCAG2.0 hlásí jako ke svému budoucímu cíli.

Ministerstvo informatiky tak čelilo velké kritice, proč vlastně zavádí konkrétní pravidla přístupnosti, když si není jistá výše zmíněnými body. A protože je to zřejmě kritika oprávněná, rozhodlo se s tím něco udělat. Vyhlásilo výzkumný projekt, který má za cíl objasnit právě tyto klíčové otázky.

Jsou ty náklady oprávněné?

Ministerstvo stanovilo horní limit pro podání nabídek ve výši 1,9 miliónu a čas zpracování do podzimu roku 2007. Dle mého názoru je to opodstatněná výše, pokud uvážíte, co všechno je potřeba udělat k tomu, abychom si na ty základní otázky dokázali skutečně věrohodně odpovědět. Uvažte následující:

  • Odpovědět na otázky 1 až 3 znamená uspořádat obrovský věrohodný výzkum jednotlivých skupin handicapovaných, jejich skutečných potřeb v souvislosti s jednotlivými body a jejich chuť pracovat s Internetem. Znamená to rovněž uspořádat obrovské testování mnoha prototypů webů, abychom skutečně odhadli jejich reálné potřeby na Internetu v souvislosti s konkrétními pravidly přístupnosti.
  • Odpovědět na otázku 4 znamená ohodnotit celkový stav přístupnosti všech webů veřejné správy, predikovat náklady na jejich rekonstrukci třetími subjekty (webdevelopery), zohlednit životní cykly těchto webů atd.

Abych byl upřímný, pokud bychom měli odvést tuto práci sami (tj. pouze H1.cz), rozhodně bych si na to netroufal, a to jak z hlediska kapacitního, tak odborného. Proto jsem vděčný kolegům z Masarykovy univerzity a TyfloCentra Brno (ve kterém působí mmj. Radek Pavlíček, autor metodiky BlindFriendly), že s námi do projektu šli a že jsme mohli připravit takovou nabídku, která ministerstvo přesvědčila. Cena, kterou jsme za tuto práci odhadli, vyšla na 1,77 miliónu Kč a rozdělili jsme si ji přibližně na třetiny, protože to odpovídá i rozložení práce a zodpovědnosti.

Pokud jste někdo opravdu přesvědčeni, že byste tyto úkoly zvládli udělat lépe a za mnohem levnější peníze, ozvěte se mi, můžu vás zaměstnat a na projektu spolupracovat.

Co by mělo být hmatatelným výsledkem projektu?

Výsledkem projektu by měly být následující klíčové body:

  1. Budeme vědět, jaké jsou rozdíly mezi českými pravidly, WCAG1.0 a WCAG2.0.
  2. Budeme vědět, jaké skupiny handicapovaných občanů používají v ČR Internet, kolik jich je a jak vůči jejich potřebám prakticky obstojí jednotlivá pravidla přístupnosti.
  3. Na základě výsledků z bodu 1 a 2 sestavíme aktualizovaná česká pravidla přístupnosti, která budeme schopni obhájit.
  4. Na základě bodu 3 sestavíme jednotlivé varianty implementace pravidel na weby státní správy.
  5. Na základě bodu 3 a 4 odhadneme finanční dopady implementace pravidel na veřejné rozpočty.
Chápu Ministerstvo informatiky, že tyto výsledky potřebuje před tím, než pravidla oficiálně vyjdou v platnost, protože zkrátka stojí přiliš na tenkém ledě. A jsem pochopitelně rád (nejen jako ředitel H1.cz, ale i jako člověk, který přístupnosti zasvětil posledních pár let), že MIČR bere tématiku přístupnosti vážně a že jí v tom může být H1.cz spolu se svými partnery v projektu prospěšná.

 

Přidejte svůj komentář

David Špinar | 24. srpna 2006 | 23 komentářů | Trvalý odkaz

Archiv příspěvků

Hledání


Nové komentáře

Tip pro vás

Kurz přístupného webu

Chcete-li ušetřit za drahé konzultace a audity přístupnosti, doporučuji navštívit jednodenní Kurz tvorby přístupného webu.

Doporučuji

H1.cz: Odborné poradenství pro podnikání na Internetu

H1.cz: Odborné poradenství pro podnikání na Internetu

Kniha Tvoříme přístupné webové stránky

Více informací o mé knize

Reklama

Kvalitní hosting

Jednotná cena, individuální přístup. 500 MB, PHP, MySQL, antispam.

www.Cesky-Hosting.cz

 

Přístupnost - web a weblog věnovaný přístupnosti webových stránek, který píše David Špinar

Prohlášení o přístupnosti | RSS weblogu | RSS komentářů weblogu | Vypnout CSS | Hostováno u Český hosting | Doména u IInfo