Skočit na obsah

Tutorialové texty

Hendikepovaní uživatelé Internetu

Na Internetu se pohybuje velká skupina uživatelů, kteří mohou mít s některými stránkami problémy. Jaké jsou jejich potřeby? Jaké zobrazovací pomůcky používají?

V prvním dílu jsem se při argumentaci toho, že mít webové stránky přístupné se vyplatí, odvolával na poměrně velký počet uživatelů Internetu, kteří mají specifické potřeby, které většinou nemohou obejít. Protože tyto potřeby často na většině webových stránek zůstávají nenaplněny, lze je tudíž nazvat hendikepovanými.

Kdo jsou tedy tito hendikepovaní uživatelé? Jaké mají specifické potřeby? Jak vlastně využívají Internet? Jak používají pomůcky?

Rozdělme si tyto uživatele do následujících skupin:

  1. Zrakově postižení
  2. Sluchově postižení
  3. Pohybově postižení
  4. Uživatelé se zobrazovacími problémy
  5. Uživatelé s poruchami učení a soustředění
  6. Roboti

Zrakově postižení

Zrakově postižení uživatelé bývají velmi často považování za jedinou skupinu hendikepovaných uživatelů Internetu. Je sice pravda, že díky svému postižení na ně nepřístupnost některých stránek dopadá nejvíce, ale svým počtem rozhodně nepatří ke většině.

Mezi zrakově postižené řadíme:

Zcela nevidomí a jinak těžce zrakově postižení
Uživatelů se zcela či většinově nepoužitelným zrakem sice ve společnosti není tak velké množství, ale jsou tu. Navíc je pro ně Internet jednou z mála možností, jak "překročit" svůj hendikep, jak se dozvědět, jak to vypadá "venku".
Uživatelé, kteří nemohou obsah číst svým zrakem, používají pro prezentaci obsahu pomocná zařízení, jako jsou hlasové čtečky (taktéž nazývány hlasovým výstupem) nebo braillský řádek.
Tyto pomůcky dokáží interpretovat pouze text a z tohoto faktu vyplývá i jejich základní potřeba: obsah musí být formou dobře strukturovaného textu, grafické a multimediální prvky musí mít textové alternativy, navigace musí být použitelná apod.
Zásady přístupnosti pro tuto skupinu uživatelů jsou velmi dobře zpracované a blíže se s nimi seznámíme v textu Pravidla tvorby přístupného webu.
Slabozrací
Slabozrací uživatelé mohou svůj zrak používat, byť jen omezeně. Jejich základní potřebou je možnost s obsahem stránky manipulovat. Většinou ho zvětšovat.
Tito uživatelé tedy především potřebují možnosti si zvětšit text, a to tak, aby zůstal vůči svému okolí i nadále čitelný. Proto je třeba velikost písma i jiných prvků na stránce definovat pomocí relativních jednotek a použitelnost stránky zkontrolovat i při radikálně zvětšeném písmu.
Barvoslepí
Forem sníženého barevného citu je celá řada. V podstatě jde ale vždy o totéž. Někteří uživatelé mají problém rozeznávat od sebe některé škály barev. Nastane-li tento problém u barvy pozadí a popředí na webové stránce, stává se taková stránka nepřístupnou.
Hlavní potřebou takových uživatelů je tedy to, aby barvy na stránce měly dostatečný kontrast a v rámci důležitého obsahu se na konkrétní barvu nespoléhalo vůbec. Kontrast použitých barev lze poměrně jednoduše zkontrolovat.
Uživatelé s dočasně zhoršenou možností vidět
Na tuto skupinu se v rámci debat o přístupnosti zapomíná rovněž velmi často, ačkoliv se v této roli může ocitnout každý z nás. Nejde ani tak o to, že bychom měli dočasně poškozený zrak, ale spíše o aktuální světelné a zobrazovací podmínky.
Většina z nás zažila situaci, kdy nám do monitoru svítilo ostré slunce a barvy náhle radikálně změnily svůj tón. Nebo jsme třeba byli nuceni pracovat na starém vybledlém monitoru, kde je problém rozeznat hnědou od červené. V takovém případě se opět velmi vyplatí, pokud tvůrce webové stránky myslel na dostatečný kontrast barev a v nejdůležitějších případech na barvu nespoléhal vůbec.

Sluchově postižení

Sluchově postižených uživatelů Internetu je celá řada a na většině stránek nemají žádné problémy. Je to především proto, že web naštěstí stále ještě více spoléhá na vizuální složku prezentace a zvuk se příliš nepoužívá.

Protože je tento stav spíše důsledkem nízkého zastoupení reprodukční techniky u počítačů a nízké přenosové rychlosti připojení, není to tedy stav definitivní. V obou oblastech je totiž oprávněně očekáváno zlepšení. Proto je třeba říci, že spolehnout se při prezentaci důležitého obsahu na zvuk, je pro velkou skupinu sluchově postižených nepřekonatelnou bariérou a majitel webových stránek by tudíž měl vždy poskytovat plnohodnotnou textovou alternativu.

Takový stav je pak nepřístupný nejen pro skutečně sluchově postižené, ale i pro uživatele bez reprodukčního zařízení a i pro toho, kdo slyší normálně a reprodukční zařízení vlastní, ale vzhledem k externím podmínkám (hluk apod.) prostě neslyší.

Pohybově postižení

Tito uživatelé mají zásadní problém v tom, že nemohou používat myš. Je důležité si uvědomit, že to jsou jak uživatelé, kteří jsou tímto hendikepem postiženi trvale a své horní končetiny nemohou efektivně používat stále, tak uživatelé, kteří mají tento problém jen dočasně. Například mají ruku v sádře kvůli zlomenině apod.

V takovém případě jsou obě skupiny na "jedné lodi" a důsledek jejich problému je vlastně tentýž. Potřebují ovládat webové stránky jinak než pomocí myši. Zbývá tedy většinou jen klávesnice. Majitelé webových stránek by na tuto skupinu měli myslet a zkusit si sami projít své stránky bez pomocí myši.

Uživatelé se zobrazovacími problémy

Uživatelé alternativních browserů
Většinou se tato skupina odbyde s tím, že používání browseru je otázkou volby. Není to však pravda. Existuje početná skupina uživatelů, kteří tuto volbu nemají a některý browser prostě využívat musí. Jsou to například programátoři v operačním systému Linux, kde nefunguje MS Internet Explorer apod.
Uspokojit tyto uživatele neznamená, že jim musím dopřád naprosto stejný komfort v každém internetovém prohlížeči, protože to vzhledem k jejich funkčnosti často ani nelze (např. některé zobrazují jen text - Lynx, Links). Jde o to, aby byla i v minoritních prohlížečích možná základní funkčnost a použitelnost.
Správný tvůrce www stránek pak funkčnost v jednotlivých prohlížečích na různých operačních systémech důkladně otestuje.
Uživatelé jiných zobrazovacích zařízení
Různých druhů počítačů je již dnes celá řada a jejich počet bude nadále narůstat. Śkála je široká - od velkých stolních počítačů, přes klasické notebooky, malé minibooky až po kapesní počítače (PDA). A nejde jen o vizuální interprety. V moderních autech již dnes najdeme hlasové čtečky, které jsou schopny webové stránky předčítat.
Škála zobrazovacích zařízení je tedy skutečně široká a správně udělané webové stránky by měly fungovat na všech.

Uživatelé s poruchami učení a soustředění

Ačkoliv je uživatelů, kteří trpí některou z poruch učení a soustředění, velmi mnoho, obvykle se na ně zapomíná. Tito uživatelé sice normálně vidí, slyší, pohybují s myší, ale s některými webovými stránkami mohou mít stejně nepřekonatelné potíže, jako nevidomí. Jak je to možné?

Pro dyslektiky, osoby s poruchami soustředění a jiné podobně postižené uživatele jsou webové stránky, s chaotickou navigací, slitým dlouhým textem s malou velikostí písma zkrátka nepřípustné.

Ze všech technik přístupného webu jsou právě techniky pro tuto skupinu hendikepovaných nejméně probádané. Rozsah a obsah postižení se totiž u jednotlivých uživatelů z této skupiny značně liší. Obecně se má rovněž za to, že se tyto techniky pohybují spíše v oblasti použitelnosti webu, než ryzí přístupnosti. Názory se však různí.

Uživatelé s poruchami učení a soustředění tedy potřebují přehledné, strukturované a jednoduše pochopitelné webové stránky se strukuturovaným obsahem, přehlednou navigací. Písmo spíše větší, krátké odstavce, hodně nadpisů, více vizuálních "zarážek" pro oči, více obrázkových symbolů místo slov apod.

Roboti

Díky robotům vyhledávačů (v angličtině crawlers) přicházejí na webové stránky noví návštěvníci. Proto je mají majitelé webů tak rádi. Obvykle však zůstává jen u toho. Nepřístupná stránka totiž dokáže robotovi jeho práci pěkně znepříjemnit. A někdy ho třeba ani nepustí dále než na titulní stránku.

Abychom pochopili, jak práci robotům co nejvíce zpříjemnit, podívejme se na to, jak vlastně fungují. Velmi zjednodušeně řečeno robot přijde na stránku a začne "číst" obsah. Mezi jednotlivými stránkami se pak pohybuje pomocí odkazů. Robot nevidí barvy, neslyší zvuk, nerozpozná obsah obrázků, neumí dobře používat JavaScript ani Flash. Jádro je tedy v textu a odkazech.

A vše je rázem jasné. Je tedy vhodné robotovi nabídnout co nejlepší obsah, co nejlépe označkovaný strukturálními značkami (nadpisy, odstavce, seznamy, zdůraznění apod.) a vždy se u toho spolehnout na čistý text. Není dobré v prezentaci důležitého obsahu spoléhat na obrázky a v rámci navigace např. pouze na JavaScript či Flash.

Abyste si udělali lepší obrázek, jak crawler vidí vaši stránku, jestli mu neskrýváte nevhodnou technikou nějaký důležitý obsah či navigační odkazy, je dobré nechat stránku zobrazit nějakým textový prohlížečem (např. pomocí on-line služby Lynx View) nebo třeba zkusit specializovanou službu Poodle Predictor.

Závěr

V tomto druhém díle našeho seriálu tutorialových textů jsme se tedy dozvěděli, kteří uživatelé mohou mít s některými technikami na webových stránkách potíže. Víme také, že takových uživatelů může být až překvapivě mnoho. V dalším díle seriálu (Pravidla tvorby přístupného webu) se podíváme na konkrétní metodiky a zásady přístupného webu, který neklade svým uživatelům nepřekonatelné překážky.

Tisknout Komentovat

Tip pro vás

Kurz přístupného webu

Chcete-li ušetřit za drahé konzultace a audity přístupnosti, doporučuji navštívit jednodenní Kurz tvorby přístupného webu.

Doporučuji

H1.cz: Odborné poradenství pro podnikání na Internetu

H1.cz: Odborné poradenství pro podnikání na Internetu

Kniha Tvoříme přístupné webové stránky

Více informací o mé knize

Reklama

Kvalitní hosting

Jednotná cena, individuální přístup. 500 MB, PHP, MySQL, antispam.

www.Cesky-Hosting.cz

 

Přístupnost - web a weblog věnovaný přístupnosti webových stránek, který píše David Špinar

Prohlášení o přístupnosti | RSS weblogu | RSS komentářů weblogu | Vypnout CSS | Hostováno u Český hosting | Doména u IInfo